Vznik
kapitalismu
Kapitalismus nevznikl v bance. Vznikl v okamžiku, kdy se přestalo vyplácet brát a začalo se vyplácet kupovat.
Jak se svět přeměňuje z přežívání na ekonomiku — a proč obchodní katalog, banka a mzda jsou revolučnější než revolver.
Ekonomika Divokého západu byla bezprostřední. Co jste ulovili, to jste snědli. Co jste ukradli, to jste utratili, než došla munice. Peníze měly hodnotu pouze v okamžiku, kdy existovaly v kapse. Budoucnost nebyla aktivem — byla rizikem, které se mělo rychle odžít.
V roce 1899 se ale v krajině objevují tři instituce, které tuto logiku ruší. Obchod, banka a mzda. Každá z nich zavádí čas do směny. Obchod slibuje, že zboží bude zítra tam, kde bylo dnes. Banka slibuje, že peníze, které uložíte, budou vyplaceny, i když vy odjedete. Mzda slibuje, že práce odvedená dnes bude zaplacena na konci týdne. Všechny tři sliby stojí na tom, že mezi akcí a jejím výsledkem už nemusí být zbraň.
Katalog Wheeler, Rawson & Co.
Gang si po každé kapitole posílá pro zboží přes poštu. Katalog Wheeler, Rawson and Co. je tlustá kniha, ve které je nakreslená každá košile, každá lucerna, každé sedlo — s cenou vedle. Pro Arthura je to zpočátku praktická věc. Ve skutečnosti se dívá na jednu z nejrevolučnějších obchodních inovací 19. století. Katalog říká: nemusíš sem přijet, nemusíš znát prodavače, nemusíš si zboží prohlédnout. Stačí věřit tištěné ceně. Bez tohoto typu důvěry by moderní trh neexistoval.
Katalogy a železnice
Sears, Roebuck & Co. vydal svůj první velký katalog v roce 1894. Montgomery Ward jej předběhl už v roce 1872. Oba stály na železniční a poštovní síti, která dokázala doručit balík kamkoli do USA za několik dní. Katalog nebyl jen způsob prodeje — byl prvním celonárodním médiem, které diktovalo, co je moderní, co je slušné a co si člověk v zapadlé farmě má představit jako normální. Vytvářel spotřebitele dřív, než existovala spotřebitelská třída.
V Saint Denis, Rhodes a Valentine vidíte, jak pomalu, ale neoddiskutovatelně přestává hrát roli, kdo jste, a začíná hrát roli, co máte. Gangster s penězi dostane v hotelu pokoj. Farmář bez peněz je z baru vyhozen. Je to demokratizace v jednom smyslu — peníze nerespektují původ — a hierarchizace v druhém — peníze si rozdělují lidi přesněji než kdysi stavovský systém. Rovnost před cenovkou není totéž co rovnost před zákonem.
Nejhlubší proměna se ale odehrává v jiném místě. V bance.
Banka ve Valentine, banka v Saint Denis
Gang plánuje bankovní loupeže, protože potřebuje peníze. Je to logický tah. Ale podívejte se, co banky skutečně dělají. Valentine bere od farmářů malé hotovosti a vrací jim je v okamžiku, kdy potřebují koupit osivo. Saint Denis půjčuje kupcům na lodě, které plují do Nového Orleansu. Banka není sejf. Banka je stroj na přenos peněz v čase. Dutch tomu nerozumí — vidí pouze peníze uvnitř. Proto každá jeho loupež, i když vyjde, je historicky irelevantní: banka za týden dostane peníze zpět, protože peníze dostanou ti, kdo si od ní půjčují. Gang krade hotovost. Banka tvoří kapitál.
Dluh jako výroba času
Úvěr mění budoucnost v komoditu. Když si farmář půjčí na osivo, kupuje si právo mít žeň, která ještě neexistuje. Když podnikatel vezme úvěr na stroj, kupuje si výrobu, která ještě neběží. Tento mechanismus — přeměna času v kapitál — je tím, co odlišuje kapitalismus od starších ekonomik. Bez dluhu není investice. Bez investice není růst. A bez růstu přestává systém fungovat. Proto je pro moderní svět dluh nepostradatelný; a proto je pro předmoderní svět dluh hřích.
S tím souvisí třetí, nejtišší revoluce hry: práce. V Divokém západě se nepracuje. Žije se, bojuje se, přežívá se. Když Arthur přijde k Downesovým vybírat dluh, nevidí nemocného muže — vidí dlužníka. Ale Thomas Downes není jen tak někdo: je malý farmář, který si vypůjčil peníze, aby se zapojil do trhu, a nevyšlo mu to. Jeho smrt nepřichází od kulky. Přichází od účetnictví. A přichází také Arthurovi, který se od Downese nakazí tuberkulózou. Jedna z nejsilnějších scén hry není přestřelka. Je to výběr dluhu, který se pomalu změní v trest smrti pro oba zúčastněné.
Práce za mzdu — to je přesně to, co John Marston v epilogu přijímá, když buduje farmu Beecher’s Hope. Staví stodolu. Vaří jídlo. Sbírá dřevo. Pije po práci. Pro kritickou část fanoušků je epilog „zpomalený”. Ve skutečnosti je to nejradikálnější část hry: dívat se, jak bývalý psanec přijímá, že jeho čas má cenu jen tehdy, když ho prodá.
Kapitalismus přichází bez jediného výstřelu. Přichází tiše, s razítkem banky a cenovkou v katalogu. A když dorazí, je pozdě si všimnout, že svět už má jiná pravidla.
Pět otázek
- Co je větší revoluce — železnice, nebo tištěná cena, které lze věřit, aniž byste prodavače znali?
- Je Dutchova nenávist k modernizaci obhajobou svobody, nebo jen odmítnutím naučit se novou gramatiku moci?
- Kde v dnešním světě platíte svým časem za něco, co jste si dříve mohli vzít nebo udělat sami?
- Scéna s Downesovými: kdo je zodpovědný za jeho smrt — Arthur, banka, nebo samotný princip úvěru?
- Proč je epilog s farmou, pro mnoho hráčů nudný, možná tou nejvíce politickou částí celé hry?